Ačkoliv těžká klatba, kterou církev vyhlásila na Husa, hrozila také každému místu, kde by se Jan Hus zdržoval, a každý, kdo by mu podal jídlo a pití, byl sám ohrožen klatbou, napsal Hus 24. října 1414 z Norimberka téměř radostný dopis svým přátelům doma, jak přátelsky byl v Bärnau přivítán: „ A když jsem opustil Čechy, očekával mě, ještě než jsem přišel do města Bärnau, farář se svými duchovními pomocníky, a když jsem vstoupil do světnice, podal mi ihned velký korbel vína k přípitku a velmi přátelsky přijal i se svými pomocníky celé učení a prohlásil, že je navždy mým přítelem." Místo odmítnutí připravili Janu Husovi v Bärnau milé přivítání.
Během husitských válek město Bärnau velmi trpělo. Mezi sv. Martinem a Vánocemi 1421 dobyli husité město poprvé. Ještě v roce 1440 se mluvilo o „velkých zničujících škodách". Tuto dobu připomíná v Bärnau také strom nazvaný Hussitenbäuml. Na vyvýšenině kolem tohoto stromu měli podle pověsti tábořit husité, když město obléhali. Kromě toho má zde být pohřben jeden význačný husita.
Po otevření hranic v roce 1990 byla aktivována spojení se sousedním městem Tachov. Akce pod názvem „Cesta Jana Husa z Tábora do Kostnice" v roce 1995 byla důležitým příspěvkem k formování husitské tradice a uvědomění si společných dějin. V roce 2001 se konaly poprvé jedinečné dvojjazyčné německo-české slavnosti, které se podrobně zabývaly osobností Jana Husa. V r. 2002 byla uvedena hra „Džbán vína pro mistra Jana" od Petera Klewitze, která se také zabývá osudem Jana Husa, jednou z kapitol společných dějin. V roce 2004 byl na programu příběh „Jan Hus - cesta na hranici", zpracovaný Kathrin Klewitzovou. Kromě příběhů o Janu Husovi se na pódium dostaly i další důležité kapitoly historie ve hrách „Na Zlaté cestě", pojednávající o době císaře Karla IV., a „Nyní jsme úplně zničeni" z doby třicetileté války.
