Trocnovský dvorec několikrát měnil majitele. Naposledy byl v držení Oldřicha ze Dvorce, který jej v roce 1484 prodal augustiniánskému klášteru v Borovanech. Ten měl za úkol potlačovat stále žijící husitské myšlení zdejšího lidu. Aby byly vymýceny vzpomínky na Žižku, nechal probošt Konrád Fischer v roce 1682 podtít pověstný dub a na jeho místě vystavěl kapličku ke cti Jana Křtitele.
Roku 1785 byl z příkazu Josefa II. borovanský klášter zrušen a jeho majetek včetně Trocnova v roce 1787 koupil kníže Josef Schwarzenberg. V druhé polovině 19. století vznikla mezi lidem myšlenka postavit Janu Žižkovi v Trocnově pomník. Pro ten účel byl založen spolek, ale majitel Trocnova nesouhlasil s realizací návrhu, a proto mohl být za získané prostředky Žižkův pomník odhalen až v roce 1893 v Borovanech.
Teprve v roce 1908 Adolf Schwarzenberg vyhověl veřejnému tlaku a nechal místo Žižkova narození označit kamenným památníčkem. Po I. světové válce zde byl Dr. Janem Petříkem proveden archeologický výzkum a odhaleny zbytky jednoho z původních dvorců. V r. 1923 došlo k převedení Trocnova do majetku státu. Další výzkum trocnovských dvorců provedl Archeologický ústav ČSAV v roce 1956. V tomto období byl celý areál plošně zrestaurován a v r. 1960 odhalen žulový 14 m vysoký pomník Janu Žižkovi od prof. Josefa Malejovského. Okázalé oslavy v Trocnově proběhly u příležitosti 550. a 555. výročí Žižkova úmrtí. V současné době je celý přírodní areál zpřístupněn veřejnosti. V letní sezóně je otevřeno malé muzeum husitství a konají se zde různé kulturní akce.
Roku 1978 byl Trocnov vyhlášen národní kulturní památkou.
