Pravděpodobně v r. 1418, kdy se rozpadlo českobrodské arcibiskupské dominium, zastavil arcibiskup Konrád z Vechty Český Brod královskému sekretáři Janovi z Kostelce nad Černými lesy. Po bitvě pod Vyšehradem v roce 1420, v níž padl také zástavní držitel města, obsadil Brod král Zikmund. Královská posádka se ve městě udržela pouze do dubna 1421, kdy pražané a jejich husitští spojenci po krátkém boji město dobyli. Pražané zbavili českobrodské měšťany poddanské závislosti na pražských arcibiskupech, dosadili městskou radu a zapojili město do vojenského svazku pražských měst. Po porážce pražanů v bitvě u Malešova v r. 1424 začlenil Jan Žižka z Trocnova Český Brod do svazu sirotčích měst. Velký husitský sněm, který se zde sešel v roce 1429, stanovil podmínky pro jednání s králem Zikmundem. Dne 27. května 1434 oblehlo vojsko panské koalice město a zahájilo bitvu o Český Brod. Obránci města se pod vedením sirotčího hejtmana Jana Čerta, zvaného i Anděl, urputně bránili a mnohonásobnou přesilu odrazili. Vojsko koalice táhlo k Lipanům.
Teprve bitva u Lipan, která se odehrála 30. května 1434, rozhodla o dalším osudu města a celé země. Představitelé Českého Brodu uzavřeli s panskou koalicí příměří. Po následném jednání se Zikmundem, který byl v té době již císařem a potvrdil městu za revoluce získané svobody, včetně mílového práva, byla Brodu 4. února 1437 udělena královská privilegia. Zikmund udělil Brodu také městský znak: v modrém poli stříbrnou hradební zeď s otevřenou bránou, nad ní věž a po jejích stranách císařský a český erb.
Nové královské město Český Brod, zabezpečené Zikmundovými privilegii a další hradební zdí se 16 baštami, mělo 134 městských a předměstských domů, 20 dvorů a 2 mlýny. Žilo v něm asi 1 200 obyvatel. V roce 1483 se konal v Českém Brodě významný sněm stoupenců utrakvismu. Šlechta a města na něm vytvořily kališnickou koalici, která v Čechách prosadila náboženskou toleranci.
