Známý bavorský historik Sigmund von Riezler píše ve svých „Dějinách Bavorska" z roku 1927, 2. vydání: „Na jaře roku 1428 zasáhl Horní Falcko a severní část Straubingu znovu ničivý vpád sirotků (tak se nazývali Žižkovi příznivci), kteří zpustošili především opevněné kostelní dvory pohraničních vesnic".
Furth nemohl být přesto zcela vyhlazen. To dokazuje obchodní dopis z roku 1429, ve kterém jsou výslovně uvedeni starosta a radní města v souvislosti s jejich funkcemi. Furth ztratil v každém případě v daném období vlivem válek a s nimi souvisejícím odchodem do jiných oblastí větší část svých obyvatel.
Nezbývá než uvést tzv. Skolení draka, bavorskou národní hru s pětisetletou tradicí. V novém zpracování od Alexandra Etzel-Ragusy se děj odehrává v hraničním zákoutí za husitských válek a v době bitvy u Domažlic v roce 1431. Hra seznamuje také se životem ve středověku. Původ probodnutí draka souvisí se středověkou legendou o svatém Jiřím. Ochotníci nechávají diváky na historicky upraveném jevišti na náměstí každý rok v srpnu symbolicky zažít daný kousek historie. „Skolení draka" patří k vrcholným kulturním akcím Bavorska. Hra přitahuje každoročně mnoho tisíc návštěvníků z blízka i z daleka.
