deutsche česky

Členská města

Novinky na email

Chcete-li být upozorňováni na novinky a blížící se akce, stačí zaregistrovat svůj email prostřednictvím tohoto formuláře.

 

Slaný

domovská stránka: www.meuslany.cz

Již v roce 1419 se většina slánských občanů přihlásila k husitství a první mše s přijímáním pod obojí (utrakvismus) se konala o rok později v kostele sv. Gotharda. Město Slaný patřilo k tzv. pěti vyvoleným českým městům, ve kterých se husitství formovalo a které mělo být podle apokalyptických názorů chiliastů zachráněno.

Do města proto přišla ve velkém počtu venkovská chudina, která očekávala, že bude žít na náklady města. Jejich krádežemi a loupením však došlo k rušení městských sociálních zvyklostí. Již koncem května 1420 opanoval město lstí spojenec římského krále Zikmunda Lucemburského, katolický šlechtic Vilém Zajíc z Házmburka. A jak už to v dějinách často bývá, vrátila se část občanů ke katolické víře. Pouze dva vytrvalí husité byli upáleni jako kacíři. O rok později město opětovně obsadili husité, tentokráte umírnění Pražané, kteří Slaný začlenili do svého pražského městského svazu. Tato vojensko-politická městská aliance tvořila protiváhu svazu radikálních husitů, tzv. táboritů (nazvaných podle města Tábora). Táborité odmítali v dané době nekompromisně jakékoliv urovnání a jednání s katolickou církví a králem Zikmundem. Na základě tohoto vnitřního konfliktu vzniklo napětí, které vedlo k bratrovražedným bojům. Jejich obětí se nakonec stalo i město Slaný. Bylo obleženo vojsky táboritů a tzv. sirotků (nástupců Žižkových oddílů, které měly svou oporu ve východních Čechách), vedených Janem Roháčem z Dubé. Jedenáct dní město odolávalo, 17. dubna 1425, po zradě ve vlastních řadách, útočníkům podlehlo. Slaný byl dobyvateli vyloupen a částečně vypálen.

Řada obyvatel byla na hlavním náměstí upálena, mezi nimi i městský rychtář Dobeš a kněz Křišťan, věrný zastánce učení Mistra Jana Husa. Vypleněné město se poté stalo méně významnou součástí táborského městského svazu, kterému poskytovalo své oddíly a spolupracovalo s ostatními husitsky orientovanými městy - s městy Žatec a Louny.

Za pokračujících bojů husitů s jejich katolickými protivníky uvnitř zemí Koruny české a mimo ně se začal rýsovat kompromis. Jeho podmínkou však bylo zvítězit nad radikálními husity. Jejich porážka v bitvě u Lipan (30. 5. 1434) armádou umírněných, spojených s katolickými silami, otevřela cestu kompromisu s tehdy již na císaře korunovaným Zikmundem a papežskou kurií - tzv. Basilejským kompaktátům (1436).

Za nových podmínek uznal Slaný 13. srpna 1436 Zikmunda za českého krále. Císař se zavázal poskytovat náboženské svobody jak katolíkům, tak utrakvistům. Slaný podporoval ve druhé polovině 15. století politiku českého krále Jiřího z Poděbrad, který usiloval o smír mezi utrakvisty a katolíky v zemi. Také proto se ve městě mohlo v 16. století rozšířit luteránství, které v určité míře navázalo na husitskou reformaci.

 

Vyloučení odpovědnosti

© 2008 – 2015 Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí, veškerý obsah webové stránky je majetkem autorů a jakékoliv jeho kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno, KETNET s.r.o. (webdesign, www stránky, elektronické obchody)