Slavnosti vypráví o době, kdy údajně Sedlčanští zvítězili nad nepřemožitelným vojevůdcem Janem Žižkou.
Městské slavnosti „ ROSA " navazují na tradici náboženských slavností, které se konaly patrně od konce 17. století pravidelně každý rok o velikonočních svátcích. Občané města se shromáždili o půlnoci na Cihelném vrchu a očekávali v modlitbách jitro. Ráno o deváté hodině se vydal průvod za doprovodu polních trub a bubnů na náměstí k mariánskému sloupu. Zde se zastavil a jeden z měšťanů připomněl vítězství nad husity. Po slavnosti se všichni odebrali do kostela na mši.
Důvodem této slavnosti bylo údajně vítězství nad Žižkou v r. 1420. Podle pověsti se prý Žižka rozhodl, že přepadne v noci před velikonočními svátky Sedlčany, věrné katolické církvi. Vyslal tedy posla do husitského Benešova, aby také benešovští měšťané táhli se svým vojskem k Sedlčanům a v určenou hodinu spolu s husity na město zaútočili. Posel však zabloudil, místo do Benešova dorazil právě do Sedlčan v domnění, že je na správném místě. Poselství vyřídil a tak zamýšlenou akci prozradil. Sedlčanští se mohli na útok připravit a v bitvě u opevněného kostela sv. Martina „za ranní rosy" Žižku porazili. Zabití husité pak byli uloženi vedle hřbitova do společného hrobu, nad nímž je dosud kamenný kříž s letopočtem 1728.
Slavnost „ROSA" byla zakázána roku 1789 zákrokem děkana Antonína Tischlera, protože se prý při ní konaly výtržnosti a bylo pochybné oslavovat vítězství nad Žižkou, který nikde porážky neutrpěl.
Tradice historických slavností „ROSA" byla obnovena v r. 1990. Od roku 1994 se konají „Městské slavnosti ROSA" pravidelně v měsíci červnu.