Oficiální web města: http://www.taborcz.eu/
Oficiální facebook: https://www.visittabor.eu/
Původní přemyslovské město bylo díky své výhodné strategické poloze husity ze Sezimova Ústí přestavěno na téměř nedobytnou pevnost s biblickým názvem „Tábor". Pokus vytvořit z města komunu rovných ztroskotal. Přesto se z Tábora pod vojenským vedením Jana Žižky, Prokopa Holého a dalších vojevůdců stala rozhodující mocenská síla husitských válek. Táborité byli díky spanilým jízdám postrachem Evropy.
Brzy po bitvě u Lipan došlo k vyrovnání s císařem Zikmundem a Tábor se stal královským městem.
Husitské muzeum, památníky a známá každoroční Táborská setkání udržují památku na centrum husitství dodnes.
Husitství
Toto hnutí vycházející z učení církevního reformátora Jana Husa - bylo jedním z nejkomlikovanějších období evropských dějin poznamenané snahou reformovat nejen křesťanství, ale i společenský řád v souladu s křesťanskými etickými hodnotami.
Husitský Tábor
V r. 1420 založili husité Hradiště hory Tábor jako své mocenské středisko, a tak se do kdysi opuštěného přemyslovského města se začal opět vracet život. Do Tábora se tehdy uchýlilo mnoho radikálně smýšlejících stoupenců husitství, aby zde očekávali druhý příchod Spasitele v době, kdy se středověký křesťanský svět zmítal v hluboké krizi. Rádi naslouchali myšlenkám o rovnosti všech lidí, o společném majetku, nebo dokonce o nepotřebě hmotného vlastnictví. Takové ideály se ovšem brzy nutně rozešly s realitou každodenního života. Jejich vyznavači byli většinou z táborské obce vyhnáni a nakonec v bratrovražedném boji vyhlazeni.
Na konci husitského revolučního hnutí město čítalo přes 600 domů se zhruba 3 000 obyvateli. Tábor stál zároveň v čele silného mocenského uskupení kolísavého rozsahu - svazu měst a pevností, jenž ovládal kromě jihozápadu Čech také některé oblasti na Moravě, a dokonce i ve Slezku. Bitva u Lipan v roce 1434 zasadila „Táborské republice" první ránu. Město se však ještě dokázalo bez větší újmy na svém postavení smířit s úhlavním nepřítelem, Zikmundem Lucemburským, jehož přijalo za krále. Za to nový panovník v lednu 1437 vydal Táboru listinu, v níž obec slavnostně prohlásil královským městem se všemi právy a výsadami podle vzoru Starého Města Pražského. V průběhu čtyřicátých let 15. století došlo posléze k definitivnímu rozpadu Táborského městského svazu.