Sezimovo Ústí

Na blízkém Kozím Hrádku a ve městě našel útočiště po vyobcování z Prahy Mistr Jan Hus.

Pobýval zde v letech 1412 – 1414 pod ochranou Anny z Mochova, vdovy po Janovi z Ústí, která byla majitelkou města. Kázal na hradě a v jeho okolí a dokončil či sepsal zde svá některá díla (mj. Postila a O šesti bludiech). Z Ústí odešel Hus na Krakovec a tam nastoupil svou cestu do Kostnice.

Po Husově upálení vznikla v Ústí první husitská komunita s radikálním programem. Město bylo samými husity spáleno, aby nepadlo do rukou katolických Rožmberků. Husité táhli k nedalekému Hradišti a zde založili město Tábor.
Ústí bylo zapomenuto a zmiňováno jen jako „Starý Tábor", v roce 1828 bylo však znovu založeno.

Město a husité

Po Husově smrti zde v letech 1416 - 1419 vzniká první husitská obec v Čechách. Měla poměrně radikální program. Z obřadních novinek lze zmínit křest nemluvňat v potoce či rybníku nebo sloužení mší ve volné přírodě. Ze zdejších kazatelů a kněží jmenujme například Petra Kániše, Jana Bydlínského, Vančeka či Petra Hromádku z Jistebnice. Po smrti Anny z Mochova využil její nevlastní syn Oldřich z Ústí v listopadu 1419 situace, že většina kališníků odešla na zemské shromáždění do Prahy a zbylé husity z města vyhnal. Ti se však 21. února 1420 do Ústí vrací a dobývají ho zpět.

Husité opuští město

Během měsíce - 30. března - odešlo obyvatelstvo na ostrožnu nad soutokem Lužnice a Tismenice do nově založené husitské obce jménem Tábor. Toto místo poskytovalo totiž lepší možnost obrany před reálnou hrozbou napadení rožmberským vojskem. Samotné Ústí husité 30. března 1420 spálili, aby nemohlo rožmberským posloužit jako základna. Druhým důvodem zničení Ústí byly tehdejší chiliastické vize nového světa (očekávání návratu Ježíše Krista a nastolení jeho tisícileté říše), který byl v naivních představách oproštěn i od kontaktu s hmotnými předměty zkaženého starého světa. Svědčí o tom velké množství archeologických nálezů, včetně cenných železných předmětů, které by tehdejší lidé za jiných okolností odnesli s sebou.

Exponáty z bývalé Pamětní síně Josefa Švehly v Sezimově Ústí a nálezy z pozdějších archeologických výzkumů jsou uloženy v Husitském muzeu v Táboře.

Kozí Hrádek byl v r. 1962 prohlášen za národní kulturní památku.

Pošlete to dál
Řekněte to vašim kamarádům